Opravdová deprese je pro člověka velmi skličující a ničivá. Střídání nálad stejně jako občasný úbytek energie nebo skleslost patří k běžné součásti našeho života a považujeme to za zcela normální. Podle čeho však můžeme poznat skutečnou klinickou depresi?
Nemoc těla
Deprese se řadí k vážným psychickým onemocněním, které si zasluhují pozornost stejně jako jiné onemocnění. V případě, že deprese zůstane neléčena, sama rozhodně neodezní a jakákoli samoléčba je na ni krátká.
Deprese je porucha nálady, která dlouhodobě zasahuje a limituje běžný život člověka. Pokud pozorujeme ztrátu nálady déle než dva týdny, hovoří odborníci o depresi. Z hlediska fyzického zdraví prožívá nemocný velkou únavu, úbytek energie a neschopnost zvládat běžné denní činnosti. Motorika i pohyb je obtížnější, myšlení je nepružné a jedinec se dokáže pouze velmi těžce zkoncentrovat. Převažují pesimistické myšlenky a sebedůvěra klesá hluboko do propasti.
Pozvolna a plíživě
Příznaky deprese mohou mít různý charakter a podle toho je rozlišována míra deprese. Mírná nebo lehká deprese se může vyskytovat u jedinců, kteří jsou sice depresivní, ale zvládají pracovat, studovat a starat se o rodinu. Léčba této formy deprese může probíhat ambulantně.
Středně těžká deprese je charakteristická omezením zapojením v pracovním procesu. Postižený bývá velmi vyčerpaný a nezvládá chodit do práce. Mohou se objevit také sexuální dysfunkce a potíže se zvládáním každodenních běžných činností (např. příprava jídla, oblékání, úprava zevnějšku apod.). Postižený většinou pociťuje zoufalství bezmoc.
Těžká deprese se řadí mezi velmi závažný psychický stav projevující se prohloubením špatné nálady. Postižený je až apatický a zanedbává péči o svoji osobu. Mohou se objevovat myšlenky na sebevraždu. V případě takového stupně deprese se zpravidla doporučuje hospitalizace.
Důvody vzniku depresí
Vznik depresí mohou ovlivnit genetické dispozice, které se stejně jako u jiných onemocnění mohou, ale nemusí projevit. Vždy záleží jakou silou
na nás tlaky z vnějšího prostředí působí a nakolik jsme silní tyto tlaky zvládat. Depresí jsou více ohroženi lidé se sníženou psychickou odolností, při nadměrném vystavení stresu a lidé mající tendenci vztahovat vztek na svoji osobu.
Stresory
Mezi nejčastější spouštěče deprese může patřit např. reakce na ztrátu partnera, zaměstnání, nemoc blízké osoby, stěhování dětí z domova apod. Následnou reakcí na takovéto události bývá smutek. Pokud takovýto stav trvá déle, může velmi často připomínat depresi, avšak rozdíl je v tom, že jsme si vědomi, proč jsme smutní. V takovém případě se nejedná o depresi, ale o smutek, který pokud se více vážněji neprohlubuje časem odezní.
Samostatná nemoc přichází v různých fázích, které se mohou vyskytovat ojediněle nebo se mohou opakovat. V takových případech hovoříme o periodické depresi. V mezičasech zůstává nálada postiženého v normě, což bývá okamžik, kdy má naději vyhledat pomoc odborného terapeuta. Součástí terapie je kombinace antidepresiv a psychoterapie. V případě skutečné deprese je opravdu nutné poradit se odborníkem, neboť laické rady přátel mohou depresivní stav ještě více prohloubit.
Terapie pomocí světla
V některých případech se v rámci léčby depresí aplikuje fototerapie neboli léčba světlem. Pacienti tráví dvě hodiny ve speciálně upravené místnosti, kde je intenzivní světlo až 2000 luxů. Terapie se první dva týdny provádí denně a poté již 2 -3 krát týdně.
Jiné onemocnění
Deprese se mohou objevit také jako součást jiných psychických onemocnění. Typickým příkladem je bipolární afektivní porucha známá pod názvem maniodepresivní psychoza, kdy dochází ke střídání období deprese a mánie nebo hypománie. V takovýchto případech je léčba komplikovanější, kromě antidepresiv zařazují lékaři také stabilizátory nálady, antipsychotika nebo hypnotika.
Maniodepresivní psychóza
Jedná se o onemocnění, kdy dochází ke změně nálad velkou rychlostí a v širokém rozmezí od velmi intenzivní radosti až po hluboko depresi. Postižený se nechává unášet svými emocemi, buď ze zvyku, nebo aby zakryl svou plachost. Nemocní bývají často spíše introvertní, plaší a citlivé osobnosti, když v průběhu manické fáze může být jejich chování extrovertní.
Jaké jsou příčiny?
Mezi možné příčiny maniodepresivní psychózy patří porucha hormonálních mechanismů, které řídí rovnováhu citů. Na náladu mají v mozku vliv dvě látky, a to serotonin (nízká hladina vyvolává nestabilitu nálad) a norepinefrin (rozkolísaná koncentrace odpovídá za směr, kterým se nálada ubírá). Za běžných okolností propuká maniodepresivní psychóza bez zjevné vnější příčiny, nevylučuje se však, že k vzestupu produkce látek, které mění náladu člověka mohou přispívat také vnější podněty.
Jaké jsou příznaky maniodepresivní psychózy
Onemocnění může mít charakter mánie (hypománie, která není příliš intenzivní nebo velmi silné hypermanie ) projevující se silným rozrušením a povznesenou náladou. Nemocní v manické fázi jsou velmi pracovití, mohou uskutečňovat cokoliv, dělají několik věcí najednou, jelikož nejsou schopni udržet pozornost u jedné.
Ve výjimečných případech se nemocný chová tak, že splňuje představy obecné veřejnosti o nepříčetném maniakovi, je hlasitý, zpívá nebo je dezorientovaný, trpí halucinacemi, bludy apod. Nemocný pouze zřídka rozpoznává své chování jako nenormální, mění své nálady velkou rychlostí a může být i agresivní. Opakem manické fáze je depresivní stav s hlubokým smutkem a sklíčeností. Ve velmi těžkých případech nemocný vůbec nemluví a nepohybuje se. V průběhu zotavovací fáze se z této fáze mohou stát reálným nebezpečím sebevraždy, zatímco při depresi samotné, zatímco během samotné deprese trpí nerozhodností a sníženou motivací.
